Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hladomor na Ukrajině.

2. 01. 2016 17:00:34
Poprvé jsem se dozvěděl o uměle vyvolaném hladomoru na Ukrajině z vyprávění zástupce děkana VŠ, který pocházel z Ukrajiny a vyučoval ruský jazyk. Jeho rodina během hladomoru zemřela a on jediný přežil. To bylo důvodem, proč jsem s

Nástup Bolševiků k moci

Při nástupu bolševiků k moci, nebyl hladomor v Rusku věcí neznámou. Byl způsobem politikou bolševiků. Když si na hladomor stěžovali rolníci přímo Leninovi, že hlady umírají lidé a děti, odpověděl: „Ať psíčci buržoazní společnosti... poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký, starý prales." Dále se potom vyjádřil takto: „Zákon by neměl zrušit teror; Slibovat, to by bylo iluzí nebo sebeklamem; teror by měl být v principu odůvodněn a legalizován, jasně, bez vytáček a bez přikrašlování."

Třídní nepřítel kulak

Stalin byl přímým pokračovatelem Lenina. V roce 1929 vyhlásil kolektivizaci zemědělství a jako třídního nepřítele označil kulaky. Byl vydán příslušný rozkaz ke zničení kulaků jako třídy. Kdo je kulakem určoval stát. V každé oblasti byla vytvořena takzvaná trojka, která se skládala z příslušníka státní policie, místního stranického příslušníka a prokurátora. Trojka mohla vynášet i tresty smrti a proti jejímu rozhodnutí nebylo odvolání. V roce 1930 bylo během prvních čtyř měsíců z Ukrajiny deportováno 113 637 lidí. Na Sibiř do gulagů bylo z SSSR deportováno celkem 1, 7 milionů kulaků, 30 000 jich bylo zastřeleno ranou do týlu. Kolektivizace a boj proti kulakům vyvolal v celém Sovětském svazu hladomor.

Hladomor

Proč se Stalin v roce 1932 rozhodl zahubit lidi na Ukrajině, není zcela jasné. Není zřejmé, zda důvodem byla skutečnost, že Ukrajina byla místo, kde vznikaly drobné vzpoury proti kolektivizaci. Kolektivizace způsobila v celé SSSR katastrofu. Důkazy o zjevném a promyšleném hromadném vraždění milionů lidí jsou nejočividnější na Ukrajině. O tom rozhodlo několik kroků. Dne 18. listopadu 1932 bylo nařízeno odevzdat všechny rezervy obilovin. Dne 20. listopadu 1932 bylo nařízeno odevzdat veškeré hospodářské zvířectvo. Dne 28. listopadu 1932 bylo nařízeno kolchozům odevzdat patnáctinásobné množství obilí nad obvyklou měsíční kvótu. Dne 15. prosince a 24. prosince 1932, při poradě se Stalinem, Vsevolod Balickij navrhl a Stalin to odsouhlasil, že hladomor na Ukrajině se bude vysvětlovat jako důsledek spiknutí ukrajinských nacionalistů, zejména pak exulantů s vazbami na Polsko. Na polích Ukrajiny vyrostly strážní věže, vstup na Ukrajinu byl povolen jenom na zvláštní povolenku. Nikdo nemohl do oblasti vstoupit a ani z oblasti odejít, jinak byl zastřelen. Ukrajincům bylo zakázáno prodávat lístky na vlak a 190 000 venkovanů, kterým se podařilo utéct, byli pochytáni a vráceni zpět, umřít hladem. Nejvíce byly postiženy dnešní oblasti Poltavská, Sumská, Charkivská, Čerkaská, Kyjevská, Žytomirská. Na Ukrajině tehdy umíralo hlady každou minutu 17 lidí, 1000 – každou hodinu, skoro 25 tisíc - denně. NKVD z Ukrajiny odvezla veškerá hospodářská zvířata, rajčata, kyselé zelí, zavařeniny, prostě vše co bylo k jídlu. Lidé hlady snědli vše, co se sníst dalo a když nebylo co jíst, vypukl mezi lidmi kanibalismus. Rodiče zabíjeli vlastní děti, aby bylo co jíst. Umírající prosili své příbuzné, aby jejich tělo po smrti snědli. Za kanibalismus bylo v té době odsouzeno nejméně 2 505 lidí. V knize Krvavé země od Timothy Snydera autor píše, jak ženy se pokoušely zachránit osamělé děti a shromáždily je na jednom místě. Děti měly nafouklá bříška a tělo plné boláků a ženy si všimly, že se děti vrhly na malého Péťu posetého boláky a ty začaly z jeho těla loupat a jíst a sát jeho krev. Stejně tak Peťka loupal ze svého těla boláky a jedl je. Byli určeni lidé, kteří odváželi zemřelé a za každé odvezené tělo dostávali peníze. Docházelo k tomu, že byli odváženi i ti, co žili, ale nemohli se hlady hýbat. Odváželi je přes protesty rodin s odůvodněním, že stejně zemřou a nebudou sem jezdit dvakrát. Podle výpovědí pamětníku byly hroby, které se hýbaly, protože živí se snažili z hrobů dostat ven. Hromadné hroby byly mělké a tak z hrobů se tyčily končetiny, které v noci chodili jíst psi, kteří před lidmi utekli do polí a lesů. Pamětníci ve filmovém dokumentu vyprávěli, jak skupina děti šla za ves natrhat si klásky a NKVD je zastřelila. Hladomor skončil v roce 1934. Stalin povolil rolníkům mít malé políčko, a chovat zvířata. Do opuštěných domů se začali stěhovat osadníci z Ruska. Někteří museli z prázdných domů vynést tlející mrtvoly a pohřbít je. Někteří osadníci se vrátili zpět, protože nemohli ze zdí domů dostat mrtvolný pach.

Důsledku hladomoru

Počet obětí hladomoru v letech 1932-33 se odhaduje minimálně na 7 milionů, když se k tomu započtou nepřímé obětí (v důsledku úplného fyzického vyčerpání, tyfu, střevních a žaludečních otrav, kanibalismu, represí, sebevražd na základě rozladěné psychiky a sociálního kolapsu), tak na uměle vyvolaný hladomor zemřelo 14 miliónů lidí.

Nacistické Německo a hladomor

Kdo dokázal využít hladu v SSSR, byl A. Hitler. Události v SSSR používal při volebních projevech a tím v lidech vyvolával strach z komunismu. Dne 2. března 1933 v berlínském Sportovním paláci pronesl projev, kde prohlásil, že miliony lidí hladoví v zemi, která mohla být obilnicí celého světa. Stalina přímo nikdy neobvinil, ale obviňoval marxismus.

Svět a reakce na hladomor

Svět a Evropa o hladomoru věděla, ale nikdy zpráva o hladomoru nenabyla povahy nezpochybnitelné pravdy. Novinář Gart Jones psal o hladomoru, kardinál Theodor Innitzer v roce 1933 se snažil vyzývat svět k potravinové pomoci Ukrajině. Sovětské úřady na tuto výzvu odpověděly tvrzením, že „V Sovětském svazu nejsou kardinálové ani kanibalové.“ Naopak novinář Walter Duranty dělal vše, aby vyvrátil zprávy o hladomoru na Ukrajině a psal, že hladomor na Ukrajině je jenom strašidelná bajka a smrt lidí nastala v důsledku podvýživy. Psal, že hlad sloužil k vyšším cílům. V roce 1932 získal Pulitzerovou cenu. V Polsku ukrajinské noviny psaly o hladomoru, pořádaly se demonstrace, ale vše bylo marné. Svět byl hluchý a USA v listopadu 1938 uznalo SSSR. Obilí rekvírované v sovětské Ukrajině a vyvezené na západ nasytilo jiné. Novinář Malcolm Muggeridge, který psal také o hladomoru, napsal „ To, že hladomor byl jedním z nejzrůdnějších zločinů v dějinách, a to zločinem tak strašným, že v budoucnu lidé sotva uvěří, že k němu vůbec došlo.“

V roce 1986 komise Kongresu USA v čele s J. Macem nazvala Hladomor na Ukrajině genocidou. Byla založena Mezinárodní komise pro vyšetření hladu na Ukrajině v letech 1932 – 1933 pod vedením profesora švédského Institutu veřejného a mezinárodního práva Jakuba Sandberga. V listopadu 1989 komise J. Sandberga zveřejnila své závěry. Hladomor na Ukrajině byl klasifikován jako genocida

Prameny:

Informace o hladu na Ukrajině jsem získával od devadesátých let z tisku, televizních dokumentů, knih. Psal jsem si k tomu výpisky, ve kterých jsem zachytával vše důležité. Poslední knihou k tomuto tématu byla kniha Krvavé země, kterou napsal Timothy Snyder.

Autor: Jiří Kindl | sobota 2.1.2016 17:00 | karma článku: 34.01 | přečteno: 2465x

Další články blogera

Jiří Kindl

Jak se hasila chata.

Takže i dnes se s vámi podělím o další úsměvnou příhodu z doby, kdy u nás panovala tuhá totalita. Popsal jsem příhodu tak, jak jsem ji zažil.

4.4.2017 v 16:55 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 625 | Diskuse

Jiří Kindl

Jak se v jedné vsi v době totality stavěl Národní výbor.

Psával jsem věci politické a teď jsem se rozhodl, že se s vámi podělím o jednu úsměvnou příhodu z doby, kdy u nás panovala tuhá totalita.

31.3.2017 v 18:53 | Karma článku: 26.21 | Přečteno: 954 | Diskuse

Jiří Kindl

Rusko 2

Takže další díl o práci ruských špionážních agentur. Čerpla jsem to z uvedené knihy a je tam toho mnohem víc. Jinak je to kniha velmi zajímá a dobře se čte. O spoustě věci jsem vděl kuse z tisku, ale tady je to rozvedené

29.3.2017 v 16:52 | Karma článku: 19.88 | Přečteno: 606 | Diskuse

Jiří Kindl

Rusko

Přidal jsem další díl z knihy Putinovi agenti a přidám i další případy. Budou stejné zajímavé a některým se to nebude líbit.

28.3.2017 v 13:56 | Karma článku: 23.49 | Přečteno: 678 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 384 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 298 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1110

Jsem absolvent střední školy, který se zajímá o historii. Čtu knihy zajímající se zejména historií, které píší historici. Zejména mě zajímá historie Židů.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.