Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeruzalém historie jednoho města.

28. 02. 2016 11:07:52
Dovolil jsem si z historických knih, zejména z knihy Boj o Jeruzalém, kterou napsal Dore Gold, dát dohromady krátkou historii města Jeruzaléma.

Sjednocení izraelských kmenů

Jeruzalém je město, které v hebrejské bibli figuruje jako politické a náboženské město Izraele. Bible se o tomto městě zmiňuje sedmsetkrát. Město Jeruzalém, které si po dobu tří tisíce let zachovalo zásadní význam pro duchovní naděje a jednotu Židů. V rané historii se město se nacházelo na hranicích dvou izraelských kmenů Benjamina a Judy. V historii žádný z kmenů si město oficiálně nepřivlastnil a to bylo dál obývané Jebúsejci, Chetity a dalšími místními národy. V roce 1 000 př.n.l. David město dobyl a místo Hebronu, kde vládl kmeni Juda, se usadil v Jeruzalémě. Byl přesvědčen, že město může kmeny spojit v jeden národ. David město Jeruzalém opevnil a sjednotil dvanáct izraelských kmenů.

Vybudování Chrámu

Postavení Jeruzaléma jako věčného a duchovní centra bylo zpečetěno až za krále Šalamouna syna Davidova. Ten zde na hoře Moria (hora Boží zkoušky /Gen 22/), kde Abraham téměř obětoval svého syna Izáka, a kde Jákob měl sen o žebříku spojujícím nebe se zemí, vybudoval Chrám. Chrám, který podle proroctví z Deuteronomia, se stane jediným náboženským střediskem Izraele. Chrám po dostavbě se stal hlavním centrem židovských rituálů zastiňující ostatní židovská náboženská místa. Po smrti Šalamouna se Izrael rozpadl na Izraelské a Judské království. V roce 586 př.n.l. zaútočil na Jeruzalém babylonský král Nebúkadnesar a zničil Šalamounův chrám. V roce 515 př. n. l. byl Chrám opět obnoven.

První Židovské povstání

V roce 63 př. n. l. se dostal Jeruzalém pod nadvládu Říma. Proti útlaku ze strany římské nadvlády v roce 66 n. l. vypuklo první židovské povstání, které bylo potlačeno v roce 73 n. l. Římané dobyli Jeruzalém a pronikli k Chrámové hoře, kde zapálili Chrám, a Titus dal příkaz, aby byl Chrám zcela zničen s odůvodněním, že náboženství Židů a křesťanů musí být zcela vymýceno. Tisíce Židů bylo ukřižováno v okolí Jeruzaléma a odvlečeno do otroctví. Nedaleko Fóra v Římě dal Titus postavit vítězný oblouk, na kterém nechal znázornit dobytí Jeruzaléma a nechal razit mince s nápisem Judea Capta ( Judsko dobyto).

Druhé Židovské povstání

Důvod proč vypuklo druhé Židovské povstání, není zcela zřejmý, podle některých zdrojů důvodem k vypuknutí povstání byla skutečnost, že Hadrián chtěl Jeruzalém přejmenovat jeho jménem a nechal na místě Chrámu postavit svatyni zasvěcenou Jupiterovi. Povstání vypuklo v roce 132 n. l. a vedl jej Šimon bar Kosiba, který dostal bojovou přezdívku Kochba, „syn hvězdy „ Krátce po vypuknutí povstání se podařilo z Judska vyhnat všechny římské vojáky a na oslavu vítězství se nechaly razit mince s datem rok jedna záchrany Izraele s vyobrazením Chrámu. Římané potlačili povstání v roce 135 n. l, u pevnosti Bejtar. Podle odhadů zahynul přes půl milionu Židů, 985 vesnic bylo srovnáno se zemí. Judsko bylo zpustošeno a bylo přejmenováno na Sýrii – Palestinu. Slovo Palestina si Římané vypůjčili z řeckého překladu slova Plešet, země Pelištejců. Z Judska bylo vysídleno obyvatelstvo a mnoho z nich našlo útočiště v Galeji. Později byla Židům povolena výjimka a to, že se mohli chodit modlit ke zdi Chrámové hory a odříkat tam Pláč Jeremiášův.

Jeruzalém a Judsko po vyhnání Židů

Po vyhnání Židů z Judska v roce 614 n.l. obsadili Judsko a Jeruzalém Peršané a v roce 629 Jeruzalém dobyl byzantský císař Herakleios. Po porážce Byzantské říše ovládal islám Judsko a Jeruzalém. U Chrámové hory si Židé vybudovali synagogu, které se říkalo jeskyně. Postupně dochází ke střídání dobyvatelů Judska a Jeruzaléma. Přesto od roku 717 počet Židů v Jeruzalémě stoupá a koncem desátého století muslimský historik al Mukaddasí si stěžoval, že větší počet obyvatel města tvoří Židé a křesťané. Ať byli Židé kdekoliv, každou modlitbu končili s vírou, že se jednou navrátí do Jeruzaléma a do své původní vlasti. Například slovy: „Příští rok v Jeruzalémě„ , ženich po svatbě vždy pronesl větu „Jestli Jeruzaléme na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene„.

Vznik Izraele a Jeruzalém - město, které nepatří Židům a ani Arabům

Po druhé světové válce se Židům splnil jejich odvěký sen na vznik svého vlastního státu v původní vlasti. Plán OSN na rozdělení Palestiny nepřiřkl Jeruzalém ani Arabům a ani Židům. Plán OSN předpokládal, že Jeruzalém bude pod správou OSN a to i přesto, že v Jeruzalémě žilo víc Židů a křesťanů, než Arabů. Židé ač neradi souhlasili, protože došli k závěru, že je lepší mít vlastní stát než žádný. Palestinští Arabové zastoupeni Vysokou arabskou komisí plán odmítli. Dne 29. listopadu 1947 Valné shromáždění rezolucí č.181 dvoutřetinovou většinou plán přijalo. Británie se hlasování zdržela a Arabové byli proti. OSN se ale do 15. května, kdy končil mandát V. Británie, nedohodla, jak bude probíhat správa OSN v Jeruzalémě. Dohodli se pouze na tom, že po deseti letech proběhne v Jeruzalémě referendum obyvatelstva, které rozhodne, komu bude patřit Jeruzalém.

Útok na Izrael a obležení Jeruzaléma

Dne 14. května 1948 Izrael vyhlásil svou nezávislost. Egyptská vláda dne 15. května 1948 oznámila, Radě bezpečnosti OSN, že zahájila postup do Palestiny s odůvodněním, že je třeba zde nastolit pořádek. K násilnému vstupu do Palestiny, s cílem zničit nově vzniklý stát Izrael, se přidal transjordánský král Abdulláh, a přidala se Sýrie, Libanon a Irák. Dne 19. května dorazila do Jeruzaléma Arabská legie krále Abdulláha, které veleli britští důstojníci a její tanky na Staré město spustily mohutnou palbu. Armáda Egypta zaujala pozice u kláštera Mar Elias a zahájila také ostřelování Jeruzaléma. Město Jeruzalém bylo obklíčeno a ostřelováno. Ostřelování města se zaměřilo zejména na židovské památky. V obklíčení uvízlo100 000 židovských obyvatel, kterým postupně docházela voda a potraviny. OSN neudělal nic pro ochranu města a obklíčených obyvatel, i když OSN opakovaně na situaci ve městě upozorňoval Chajim Herzog izraelský ministr zahraničních věcí. Varoval OSN, že Jeruzalém padne dřív, než přejde pod mezinárodní zprávu OSN. Marně upozorňoval, že jsou úmyslně dělostřeleckou palbou ničeny náboženské památky jako Chrám Božího hrobu, synagogy, Olivová hora. OSN nikomu nepřičetla vinu za ostřelování Jeruzaléma a ani nevyslala do Jeruzaléma mezinárodní jednotky. Přesto se podařilo Izraelských obraným silám prolomit obklíčení Jeruzaléma. Dne 28. května 1948 se vzdala Židovská čtvrť Starého města Arabské legii. Zbývající obyvatelé Starého města byli okamžitě vykázáni a bylo vypáleno a znesvěceno 58 synagog a studoven. Dne 29. května Izrael prohlásil, že neuznává rezoluci OSN č. 181, protože OSN ukázala, že není schopna obhájit své vlastní rozhodnutí a tedy Izrael jej považuje za neplatné a neúčinné. Dále Izrael uvedl, že považuje Jeruzalém za neoddělitelnou a organickou součást státu Izrael a židovský národ dva tisíce pět set let přísahal, že na Jeruzalém nikdy nezapomene a tuto přísahu ctí a nikdy se nesmíří s tím, aby byl od Jeruzaléma oddělen. Dne 3. dubna byla podepsána dohoda s Jordánskem (dříve Transjordánsko) o klidu zbraní, ve které si Jordánsko vymínilo klauzuli, že sjednané hranice nejsou konečné hranice politické, ale jedná se jenom o vojenskou linii. Tím si chtělo Jordánsko ponechat nárok na hranice uvnitř Izraele. V roce 1950 Jordánsko prohlásilo, že oba břehy Jordánu východní a západní jsou součástí Jordánska. Jednalo se o území, které Jordánsko v roce 1948 anektovalo.

Okupace Jeruzaléma Jordánskem

Po ukončení války byl Jeruzalém rozdělen. Jordánsko okupovalo Staré město, které Arabská liga, které veleli i britští důstojníci, bylo minomety srovnáno se zemí. Studijní instituce porat Ješiva byla vyhozena do vzduchu. Hrobka Šimona Spravedlivého sloužila jako stáj, areál ben Zakaje byl naplněn oslím trusem. Synagoga Churva byla vyhozena do vzduchu. Ze starověkého židovského hřbitova na Olivové hoře byly otevřeny náhrobky a kosti vyházeny. Tisíce náhrobků posloužilo na stavbu silnic, plotů a latrín. Bylo zničeno 38 000 až 50 000 hrobů. Izraelcům byl odpírán přístup na svatá místa. Izraelští muslimové nesměli navštěvovat svatá místa spadající pod Jordánskou správu. Stejně tak byl omezován přístup křesťanům. Sjednocené Jordánsko si jako hlavní město ponechalo Ammán. V roce 1964 je založena organizace pro osvobození Palestiny na konferenci, které se zúčastnilo 400 delegátů. OOP podepsalo s Jordánskem rezoluci, že nebude uplatňovat nárok na Jeruzalém, pásmo Gazy, Západní břeh a ani nad oblastí Hamá v Sýrii.

Šestidenní válka

Od dubna roku 1967 začalo sílit napětí na izraelsko – egyptské frontě. Egypt dostával dezinformační zprávy ze strany SSSR, že Egyptu a Sýrii hrozí napadení ze strany Izraele. Prezident Gamála Ab an – Násir tomu uvěřil a na hranicích s Izraelem soustředil 80 000 vojáků. Požádal OSN o stažení vojáků OSN z hranic mezi Egyptem a Izraelem. Generální tajemník OSN U Thant žádosti vyhověl a nařídil stažení vojsk OSN a vojska OSN po deseti letech opustila tuto hranici. Dne 26. května 1967 Násir oznámil „ Bitva bude zásadní a naším prvořadým úkolem bude zničení Izraele“. Následně Jordánsko svěřilo svoji armádu pod velení Egypta a souhlasilo, že na Západním břehu Jordánu se mohou umístit dva prapory egyptských komand. Jordánský zástupce v OSN v RB OSN sdělil, stará dohoda o příměří z roku 1949 nestanovila hranice, ale demarkační linii. Dne 5. června roku 1967 armáda Iráku přešla hranice Jordánska a připojila se k vojskům Jordánska a Egypta na Západním břehu. Postupně hranice Izraele obklíčila armáda o síle 250 000 mužů a Egypt oznámil blokádu státu Izrael, což se ve svém důsledku představovalo válečný čin. Dne 5. června roku 1967 v 7:45 hodin odstartovalo dvě stě bojových izraelských letadel a zničilo letectvo Egypta. V 10:00 hodin zahájilo jordánské dělostřelectvo ostřelování izraelské části Jeruzaléma. Na západní Jeruzalém dopadlo 6000 střel, které poškodily 900 domů, a bylo zraněno 5 000 obyvatel. V 10:30 hodin Izraelská vláda se otázala Jordánska, zda se Jordánci zdrží nepřátelských akcí. Odpověď nepřišla a v 10:50 hodin Jordánsko překročilo linii příměří a začalo útočit na cíle v Jeruzalémě. V 12:30 hodin bojové izraelské letectvo zahájilo útok na jordánská letiště a v téže době zaútočilo izraelské obranné vojsko na pozice jordánské armády. Dne 8. června izraelské obranné síly dobyly Staré město a Jeruzalém byl sjednocen. Dne 11. září 1968 uzavřel Izrael dohodu se čtrnácti církvemi a církevními řády, v níž souhlasil, že na své náklady uhradí válečné škody bez ohledu, která ze stran je způsobila. Muslimská svatá místa, jako byla mešita al Aqsá, ponechal Izrael pod islámskou správou a svěřil ji pod Jordánské ministerstvo Awgáf a také jí svěřil odpovědnost za zaměstnance Wagfu na Chrámové hoře. Vrchní židovští rabíni po skočení britského mandátu rozhodli, že Chrámová hora je navždy posvátná a Židé proto nesmějí vstoupit na žádnou její část, neboť by mohli bezděky šlápnout na místo, kde je nejsvětější jeskyně, do které může vstoupit jednou za rok velekněz. Izraelské právo však povolilo vstup na Chrámovou horu i těm Židům, co tyto náboženské zákony nedodržují. Izraelská politika ochrany svatých míst je v příkrém rozporu s tím, co praktikovalo Jordánsko.

Summit v Camp Davidu

Dne 11.- 24. července 2000 proběhla v Camp Davidu jednání mezi Izraelem a Palestinci, které svolal Clinton. Schůzka nebyla svolána za účelem rozdělit Jeruzalém, a proto všechny překvapilo, když premiér Izraele Ehud Barak navrhl Arafatovy rozdělit Jeruzalém a to, ustanovit palestinské hlavní město v samotném východním Jeruzalémě a s palestinskou suverenitou v sedmi, či osmi z devíti vnějších čtvrtí. Palestinskou suverenitou nad polovinou Starého města, konkrétně nad muslimskou a křesťanskou čtvrtí a palestinskou správou Chrámové hory. Proč tenhle ústupek předložil Barak, není zcela zřejmé. Arafat tento ústupek okamžitě odmítl a prohlásil, že chce celý Jeruzalém a pásmo Gazy. Ke krachu jednání o Jeruzalémě přispěla i EU, když oživila rezoluci OSN č. 181 z roku 1947 o internacionalizaci Jeruzaléma, která byla odmítnuta jak arabskou stranou tak Izraelem, který v roce 1947 svedl boj o Jeruzalém bez pomoci ze strany OSN. Tahle iniciativa ze strany EU zradikalizovala OOP. Arafat opustil Camp David a okamžitě vyvolal intifádu al- Aqsá. Záminkou k ozbrojenému povstání byla procházka Ariela Šarona po Chrámové hoře. Díky povstání byla Chrámová hora po dobu tří let uzavřena pro nemuslimy. Správa Chrámové hory byla odebrána OOP a předána Jordánsku, které dalo 4 miliony dolarů na opravu Chrámové hory.

Závěr

Historie ukázala, že jedině Izrael dokáže zajistit náboženskou svobodu všech náboženství v Jeruzalémě. Rozdělit Jeruzalém znamená jenom jedno - předat Jeruzalém teroristickým organizacím, které se netají tím, že Jeruzalém bude jednou hlavní město Islámského státu.

Autor: Jiří Kindl | neděle 28.2.2016 11:07 | karma článku: 19.78 | přečteno: 470x

Další články blogera

Jiří Kindl

Slova starosty města Dubí k těžbě lithia na Cínovci ze září 2017

Dovoli jsem si stáhnout článek starost města Dubí, kde se vyjadřuje k těžbě lithia na Cínovci a mám dojem, že to bude hodně lidí zajímat, zejména pana Čumbelíka.

17.10.2017 v 20:22 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Jiří Kindl

Krajně pravicová AfD ?????

Dal jsem si práci se zjišťováním, co je to AfD, než ji budu za krajně pravicové názory odvážně tepat.

25.9.2017 v 10:24 | Karma článku: 46.76 | Přečteno: 5360 | Diskuse

Jiří Kindl

Jak se hasila chata.

Takže i dnes se s vámi podělím o další úsměvnou příhodu z doby, kdy u nás panovala tuhá totalita. Popsal jsem příhodu tak, jak jsem ji zažil.

4.4.2017 v 16:55 | Karma článku: 19.99 | Přečteno: 763 | Diskuse

Jiří Kindl

Jak se v jedné vsi v době totality stavěl Národní výbor.

Psával jsem věci politické a teď jsem se rozhodl, že se s vámi podělím o jednu úsměvnou příhodu z doby, kdy u nás panovala tuhá totalita.

31.3.2017 v 18:53 | Karma článku: 27.50 | Přečteno: 1041 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Sláva koncům

Většinou se oslavují nové začátky. Kdo ale oslavuje konce vztahů, zaměstnání, situací, které už dávno nevyhovují? Dokážeme je naplno procítit a jít dál?

21.10.2017 v 20:36 | Karma článku: 3.36 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 704 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 241 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 376 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1322

Jsem absolvent střední školy, který se zajímá o historii. Čtu knihy zajímající se zejména historií, které píší historici. Zejména mě zajímá historie Židů.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.